{A}{FG14}{C FF640100}Barklai-de-Tolli Michail Bogdanovi \ 
{FC12}{C FF707070}(1757 - 1818) \ 
{A}{C FF100801}Narozen v roce 1757. Pochz ze skotsk rodiny, kter se pesthovala do Ruska. Michail Bogdanovi zahjil svoji kariru v roce 1776 v Pskov u pluku karabink. Od roku 1786 byl nadporukem u 1. praporu finskho pluku jzdnch myslivc. astnil se toku na Oakov a bojoval u Kaushans a Benders. Od roku 1791 zastval funkci velitele petrohradskho pluku grantnk. V tto hodnosti elil polskmu povstn. V roce 1798 doshl hodnosti plukovnka a za rok se stal generlmajorem. Pi taen roku 1805 vedl brigdu, kter tvoila soust ruskch sil v Evrop, a prokzal svj talent v bitv u Pultusku. U Preisisch-Ailau byl tce rann. Po uzdraven si ho viml car a to mu pomohlo dle rozvjet kariru. Od roku 1807 by generlporukem a diviznm velitelem. V tto pozici vynikl v rusko-vdsk vlce. V roce 1809 nsledovalo poven na pchotnho generla a poven funkc hlavnho guvernra Finska a vrchnho velitele finskch ozbrojench sil. V letech 1810-12 jako ministr obrany provdl reorganizaci armdy a vrazn zvil jej poetn stav. Od roku 1812 velel nejvt (1. zpadn) armd a po vypuknut vlky vem ruskm vojskm (na nvrh Kutuzova). V bitv u Borodina velel pravmu kdlu armdy a nkolikrt osobn stanul v ele toku. Z nervovho vypt a vyerpn onemocnl a do armdy se vrtil a v roce 1813. Psobil jako velitel tet armdy. V letech 1813-1815 se mu dailo pi bitvch v Evrop a za to byl vyznamenn dem sv. Ji prvnho stupn a dostal titul hrabte a vvody. V roce 1818 odejel do Nmecka na len a tam tak zemel.
